Příběhy EF: Ayako z Japonska v EF Paříž

Otázka 1: Proč jste se rozhodl studovat v zahraničí?

A: Když mi bylo kolem dvaceti, přemýšlel jsem o tom, čeho bych za deset let litoval, že jsem neudělal ve svých dvaceti letech, a napadl mě život v zahraničí.

Otázka 2: Proč jste si vybral EF?

A: Můj konzultant mi řekl: „Proč neuvažuješ o tom, že bys v rámci své kariéry pracovala na dovolené?“. Pak jsem se dokázala zbavit představy, že pracovní dovolená je jen vyjížďka za zábavou, místo toho může být seriózní a zaměřená na kariéru.

Otázka 3: Jaká byla úroveň vašich jazykových znalostí před a po studiu v zahraničí?

A: A1 před studiem v zahraničí, A2 po ukončení studia.

Ačkoli jsem se základy naučil v Japonsku, účast na hodinách francouzštiny ve francouzštině mi připadala jako obrovské zlepšení.

Otázka 4: Jaké přípravy jste podnikl/a před odjezdem? Jsou nějaké informace, které byste si přál/a vědět?

Odpověď: Rok jsem chodila na hodiny konverzace. Francie vyžaduje spoustu dokumentů k získání víza, takže mi trvalo, než jsem si udělal průzkum a přípravu před podáním žádosti.

Otázka 5: Povězte nám, prosím, o atmosféře ve vaší třídě a o národnostech vašich spolužáků.

Odpověď: Ve třídě bylo necelých 20 lidí, kteří spadají do širokého věkového rozpětí, se studenty od teenagerů po dvacetileté, takže atmosféra ve třídě byla velmi živá. Mezi národnosti patří Švédsko, Švýcarsko, Itálie, Brazílie, Dánsko, Mexiko, Venezuela, Jižní Korea a Čína.

Otázka 6: Povězte nám, prosím, o svém oblíbeném kamarádovi nebo o nějaké nezapomenutelné příhodě.

A: Jeden korejský kamarád, kterého jsem poznala na EF, mi pomohl získat smlouvu na mobilní telefon, za což jsem mu byla velmi vděčná.

Otázka 7: Pověz nám prosím něco o svém pobytu a o svých spolubydlících.

A: Byli tam otec, matka a dva chlapci ve věku střední školy. Starší sestra ze tří sourozenců se vdala a odešla z domova, ale když se vrátila na dovolenou, přivezla si s sebou malou dceru, která na svém dítěti velmi lpěla.

Otázka 8: Řekněte mi, prosím, jak trávíte čas po škole.

Odpověď: V dubnu až červnu bylo docela příjemné počasí s dlouhými slunečními hodinami, takže jsem se procházela po Paříži. Protože bylo obtížné stíhat výuku, využívala jsem tento čas také k přípravě a opakování.

Otázka 9: Co si myslíš o místní podpoře EF (správci bydlení, koordinátoři práce atd.)?

O: I když neuměli dobře jazyk, reagovali tak, že se snažili pozorně naslouchat.

Otázka 10: Po návratu do vlasti nám prosím povězte o svých zkušenostech a dovednostech, které považujete za užitečné díky studiu v zahraničí.

Odpověď: Před studiem v zahraničí jsem měl pocit, že můj život je velmi vzdálený od zahraničí, jako by mezi nimi byla zeď. Teď, když mě na ulici osloví cizinec, myslím, že s ním dokážu jednat v klidu, i když nerozumím jeho jazyku.

Navíc před studiem v zahraničí jsem měla tendenci velmi dbát na svůj vzhled a názory ostatních lidí, ale po životě v zámoří, kde jsem si uvědomila, jak odlišné hodnoty mohou existovat, jsem si začala myslet, že je v pořádku žít život podle sebe.

Otázka 11: Poskytuje vám EF po návratu do Japonska nějakou podporu?

Odpověď: Ano. Pro navrátilce jsou připraveny tříměsíční lekce angličtiny, akce pro výměnu pracovních míst se zahraniční účastí, balíčky na podporu změny kariéry atd.

Otázka 12: Co vás nejvíce zajímá na rozdílech mezi Japonskem a Francií?

A: V Japonsku se na vás zamračí, když v přeplněném vlaku omylem šlápnete někomu na nohu, ale ve Francii vám prostě řeknou: „Nedělejte si s tím starosti.“ A co se děje ve Francii? Nejvíce mi utkvělo v paměti, jak mile se na mě dotyčný usmál. Zapůsobila na mě kultura odpouštění lidem za chyby, kterých se náhodou dopustili.

Otázka 13: Prozraďte nám, prosím, zda máte po návratu nějaké cíle nebo plány do budoucna.

A: Pokud jde o studium jazyků, budu pokračovat ve studiu francouzštiny a začnu znovu studovat angličtinu. Angličtinu jsem vždycky nesnášel, takže mě překvapuje, že jsem vůbec ochoten ji znovu zkoušet. Ve Francii jsem také začala s koníčkem vyrábět gumovací razítka. Každý den jsem o tom aktualizovala na Instagramu a rozdávala ručně vyrobené vizitky do obchodů a známým. Výsledkem byly objednávky od restaurací, manikérek, květinářství a dalších. Přijala jsem také výzvu pořádat workshopy a podařilo se mi je v Paříži uspořádat třikrát. Ačkoli cílovou skupinou byli Japonci, museli jsme jednat s místními Francouzi, abychom zajistili místo konání, takže to pro mě nebylo úplně jednoduché. Teď, když jsem se vrátil do Japonska, přemýšlím o pořádání workshopů v Japonsku a také o prodeji online do zámoří.

Mým současným cílem je být schopen pořádat workshopy ve francouzštině i angličtině. Pokud pojedu do Paříže, chci svůj byznys rozvíjet jednáním a pořádáním workshopů jak s Francouzi, tak s Japonci.

Otázka 14: Dejte prosím vzkaz těm, kteří uvažují o studiu v zahraničí.

Odpověď: Abych byl upřímný, za pouhý rok jsem se v jazyce příliš nezlepšil. Myslím si však, že mé myšlení se díky studiu v zahraničí výrazně změnilo. Naučila jsem se aktivně komunikovat s cizinci, i když jejich jazyku nerozumím, a získala jsem odvahu cestovat do jiných zemí. I s Japonci žijícími v místě jsem se dokázala spojit s lidmi, které bych v Japonsku nepotkala (v mém případě s kuchaři, sommeliéry, floristy, fotografy atd.), a mohla jsem tak získat spoustu zážitků a kontaktů. Pokud si nejste jisti, představte si sami sebe za 10 let a zamyslete se nad volbou, které nebudete litovat. V mém případě jsem ráda, že jsem do toho šla, a teď si myslím, že byste měli jít také.

Fotografie z hodiny, kdy jsme natáčeli parodii na Titanic.

Jednoho krásného dne jsme navštívili Jardin des Tuileries, kde se nachází muzeum Louvre.

Po škole jsem často chodil domů na procházku. Kolem dubna byly před kostelem nádherně rozkvetlé dvojité třešně.

Poslední den školy s paní učitelkou Elodie. Byla milá a nadšená do výuky a byla mou nejoblíbenější učitelkou.

Večeře v hostitelské rodině.

Pařížská radnice. Přes den byla krásná, ale moc se mi líbilo, jak byla osvětlená po západu slunce.

Se svými korejskými kamarády, které jsem poznala na EF, jsem šla do pařížského Disneylandu. Obě mluvíme francouzsky.

Do oblasti Champagne mě pozval jeden japonský kamarád.

Byli jsme podpořit kostýmový maraton. U vodní stanice prý mají šampaňské. Hodně Luigiho!

Přednáška o gumových razítkách na japonsko-francouzském výměnném jazykovém setkání. Rytí názvu akce „Čajový obřad“ na místě.

Sagrada Familia ve Španělsku, - 2 hodiny letadlem z Paříže. Během pracovní dovolené jsem procestoval 7 zemí.