Neuskutečněná minulost

Minulý čas se někdy v angličtině používá k vyjádření neuskutečněné či neuskutečnitelné situace. Sloveso je tedy sice v čase minulém, mluvíme však
o něčem, co se nestalo. Často je tomu tak v podmínkových větách (kondicionálech), kdy se zmiňujeme o hypotetické situaci, která by mohla existovat teď (nebo kdykoli). Tomuto použití minulého času říkáme "neuskutečněná minulost".

Vyskytuje se po podmínkových spojkách jako if, supposing, if only, what if, dále po slovese to wish a po spojení I'd rather.

Podmínkové spojky

Spojky if, supposing, if only, what if mohou uvozovat hypotetickou situaci a může po nich následovat sloveso v minulém prostém čase, čímž je naznačeno, že se jedná o hypotetickou (tj. ne reálnou) situaci.

Příklady
  • Supposing an elephant and a mouse fell in love.
  • What if we painted the room yellow?
  • If you went to the movies, I would babysit.
  • If only I had more money, I could go to the movies too.

Stejné spojky mohou uvozovat také hypotetické situace v minulosti – v tom případě po nich následuje sloveso v čase předminulém.

Příklady
  • If only I hadn't kissed the frog.
  • What if the elephant had stepped on my phone?
  • Supposing I had given that man my money.

Přání

Sloveso to wish se používá ve spojení s neuskutečněnou minulostí – hovoříme-li o situaci v přítomnosti, která nás netěší, ale nemůžeme ji změnit.

Příklady
  • I wish I had more money.
  • She wishes she was beautiful.
  • We wish we could come to your party.

Jestliže máme na mysli podobnou situaci v minulosti (nebo nějaké jednání, kterého litujeme), následuje po slovese to wish čas předminulý.

Příklady
  • I wish I hadn't said that.
  • He wishes he hadn't bought the car.
  • I wish I had taken that job in New York.

Pokud mluvíme o situaci, která nás netěší a chtěli bychom, aby ji někdo jiný změnil, používáme po to wish vazbu would + infinitiv.

Příklady
  • I wish he would stop smoking.
  • I wish you would go away.
  • I wish you wouldn't squeeze the toothpaste from the middle!

Vyjadřování preferencí pomocí "I'd rather" a "It's time"

I'd rather a it's time se rovněž pojí s neuskutečněnou minulostí. Sloveso je v minulém čase, situace je však přítomná. Chceme-li vyjádřit, co bychom rádi, kdyby někdo udělal, používáme I'd rather + minulý čas.

Příklady
  • I'd rather you went.
  • He'd rather you called the police.
  • I'd rather you didn't hunt elephants.

V těchto větách může být důležité, na které slovo dáme důraz – právě ten vyjadřuje naši preferenci.

Příklady
  • I'd rather you went. (ne já)
  • I'd rather you went. (místo abys zůstal)
  • He'd rather you called the police. (místo něj)
  • He'd rather you called the police. (místo hasičů)

Jestliže chceme vyjádřit, že nyní je vhodný čas něco udělat (pro nás nebo pro někoho jiného), používáme it's time + minulý čas.

Příklady
  • It's time you paid that bill.
  • It's time I went home.
  • Don't you think it's time you had a haircut?