Kondicionál 1. typu

Způsob tvoření

U tohoto kondicionálu má sloveso vedlejší věty s "if" tvar přítomného prostého času, zatímco sloveso věty hlavní je ve tvaru prostého času budoucího.

Vedl. věta s "if" (podmínka) Hlavní věta (výsledek)
If + přít. prostý čas budoucí prostý čas
Jestliže se stane toto, pak se stane tamto.

Stejně jako v případě ostatních typů kondicionálů není pořadí vět v souvětí nijak závazné. Při změně pořadí může být nutné přeuspořádat zájmena
a upravit interpunkci, význam se však nijak nemění.

Příklady
  • If it rains, you will get wet.
  • You will get wet if it rains.
  • If Sally is late again I will be mad.
  • I will be mad if Sally is late again.
  • If you don't hurry, you will miss the bus.
  • You will miss the bus if you don't hurry.

Použití

Kondicionál prvního typu vyjadřuje možnou podmínku a její pravděpodobný výsledek. Tyto věty jsou založeny na faktech a používají se ve výrocích
o reálném světě a konkrétních situacích. Často vyjadřují nějaké varování či upozornění. Vztahují se na přítomnost či budoucnost a reálnou situaci.

Příklady
  • If I have time, I'll finish that letter.
  • What will you do if you miss the plane?
  • Nobody will notice if you make a mistake.
  • If you drop that glass, it will break.
  • If you don't drop the gun, I'll shoot!
  • If you don't leave, I'll call the police.

V hlavní větě je také možné použít místo budoucího času způsobové sloveso – pokud potřebujeme vyjádřit míru jistoty, povolení něco udělat či doporučení ohledně výsledku.

Příklady
  • If you drop that glass, it might break.
  • I may finish that letter if I have time.
  • If he calls you, you should go.
  • If you buy my school supplies for me, I will be able to go to the park.