Kondicionály (podmínkové věty)

Podmínkové věty používají mluvčí tehdy, když spekulují, co by se mohlo stát (případně co by se bývalo mohlo stát v minulosti), anebo když říkají, co by si přáli, aby se stalo. Většina z nich obsahuje spojku if a sloveso v minulém čase. Říká se tomu "neuskutečněná minulost", protože i když je tvar minulý, ve skutečnosti vypovídáme o něčem, co se v minulosti nestalo. V angličtině existuje pět základních druhů podmínkových vět. Všechny se skládají z vedlejší věty s if a věty hlavní. V záporných podmínkových větách se často objevuje také spojka "unless" (viz používání "unless" místo "if").

Typ kondicionálu Použití Čas slovesa vedlejší věty Čas slovesa hlavní věty
Nultý Obecné pravdy Přítomný prostý Přítomný prostý
1. typ Uskutečnitelná podmínka a její pravděpodobný výsledek Přítomný prostý Budoucí prostý
2. typ Hypotetická podmínka a její pravděpodobný výsledek Minulý prostý Přítomný kondicionál
(prostý či průběhový)
3. typ Neuskutečněná minulá podmínka a její možný výsledek
v minulosti
Předminulý Minulý kondicionál
Smíšený Neuskutečněná podmínka v minulosti a její pravděpodobný
výsledek v přítomnosti
Předminulý Přítomný kondicionál

Nultý kondicionál

Nultý kondicionál se používá pro nyní (případně vždy) a situaci, která je reálná a možná. Často jej najdeme v tvrzeních s obecnou platností. V obou větách souvětí je čas přítomný prostý a "if" je obvykle možné nahradit spojkou "when", aniž by došlo ke změně významu.

Vedlejší věta s "if" Hlavní věta
If + přítomný prostý čas přítomný prostý čas
Když se stane tohle, stane se i tamto.
If you heat ice it melts.
If it rains the grass gets wet.

Více viz používání nultého kondicionálu.

Kondicionál 1. typu

Tento typ se používá, mluvíme-li o přítomnosti či budoucnosti a reálné situaci. Vztahuje se k možné podmínce a jejímu pravděpodobnému výsledku. Ve vedlejší větě s "if" je čas přítomný prostý, v hlavní větě pak budoucí prostý čas.

Vedlejší věta s "if" Hlavní věta
If + přítomný prostý čas budoucí prostý čas
Pokud se stane tohle, stane se i tamto.
If you don't hurry you will miss the train.
If it rains today you will get wet.

Více viz používání kondicionálu 1. typu.

Kondicionál 2. typu

Tento druh podmínkových vět se vztahuje k nyní či kdykoli a situaci, která je nereálná. Tyto věty nejsou založeny na faktech – vztahují se
k hypotetické podmínce a jejímu pravděpodobnému výsledku. Ve vedlejší větě s "if" je sloveso v přítomném prostém čase, sloveso v hlavní větě má tvar přítomného kondicionálu.

Vedlejší věta s "if" Hlavní věta
If + minulý prostý čas přítomný kondicionál (prostý či průběhový)
Kdyby se stalo tohle, stalo by se i tamto (ale nejsem si jistý/jistá, že se to stane) NEBO
dělo by se i tamto.
If you went to bed earlier you would not be so tired.
If it rained you would get wet.
If I spoke Italian I would be working in Italy.

Více viz používání kondicionálu 2. typu a používání přítomného průběhového kondicionálu.

Kondicionál 3. typu

Tyto podmínkové věty se používají pro minulost a situace, které jsou v protikladu s realitou. Skutečnosti, na kterých jsou založeny, jsou opakem toho, co je řečeno. Kondicionál 3. typu se vztahuje k neuskutečněné minulé podmínce a jejímu pravděpodobnému výsledku. Ve vedlejší větě s "if" je sloveso v předminulém čase, v hlavní větě má tvar minulého kondicionálu.

Vedlejší věta s "if" Hlavní věta
If + předminulý čas minulý kondicionál (prostý či průběhový)
Kdyby se bylo stalo tohle, bylo by se bývalo stalo i tamto (ale nestalo se ani jedno z toho) NEBO
bylo by se bývalo dělo tamto.
If you had studied harder you would have passed the exam.
If it had rained you would have gotten wet.
If I had accepted that promotion I would have been working in Milan.

Více viz používání kondicionálu 3. typu a používání minulého průběhového kondicionálu.

Smíšený kondicionál

Tento typ podmínkových vět se používá pro minulost a situaci, která pokračuje do přítomnosti. Věty jsou založeny na skutečnostech, které jsou
v protikladu k tomu, co je řečeno. Smíšený kondicionál se vztahuje k neuskutečněné minulé podmínce a jejímu pravděpodobnému výsledku
v přítomnosti. Ve vedlejší větě s "if" je předminulý čas, sloveso v hlavní větě má tvar přítomného kondicionálu.

Vedlejší věta s "if" Hlavní věta
If + předminulý či minulý prostý čas přítomný nebo minulý kondicionál
Kdyby se bylo stalo tohle, stalo by se teď tamto (ale ono se to nestalo, a proto ani to druhé se neděje).
If I had worked harder at school I would have a better job now.
If we had looked at the map we wouldn't be lost.
If you weren't afraid of spiders you would have picked it up and put it outside.

Více viz používání smíšeného kondicionálu.